
Co se stane v jedné těsné místnosti? Kdo ví...
Frank's POV
Procházel jsem se touhle pěknou čtvrtí a prohlížel si domečky lemující hlavní ulici. Všude byly udržované trávníky a rodinky pravděpodobně byly na výletech nebo doma obědvali. Taková rodinná pohoda byla cítit ve vzduchu. Tohle je něco co asi nikdy nezažiju.
Aspoň né do té doby, co mi bude stát při pomyšlení na něj. Ano správně čtete, na něj. Žádná blonďatá kráska s dlouhýma nohama, spíš pořádnej chlap se sexy prdelí, jakou má jedna jediná osoba. Promítají se mi sny o něm téměř každý den.
Nejsme schopen mu ale nic říct, pohled na jeho roztomilý obličej, jak se nevinně směje a nic netuší. Jak bych mu to měl asi říct? Když netuším jestli mě odmítne, mohlo by se tím všechno pokazit. Už na něj začínám bejt i protivnej. Posledně jsme se téměř do krve pohádali. A to kvůli úplný hlouposti. A ted asi po týdnu mě pozval k sobě domů, prý si koupil rodinný domeček. Bude mít všechen prostor pro sebe.
Procházel jsem se touhle pěknou čtvrtí a prohlížel si domečky lemující hlavní ulici. Všude byly udržované trávníky a rodinky pravděpodobně byly na výletech nebo doma obědvali. Taková rodinná pohoda byla cítit ve vzduchu. Tohle je něco co asi nikdy nezažiju.
Aspoň né do té doby, co mi bude stát při pomyšlení na něj. Ano správně čtete, na něj. Žádná blonďatá kráska s dlouhýma nohama, spíš pořádnej chlap se sexy prdelí, jakou má jedna jediná osoba. Promítají se mi sny o něm téměř každý den.
Nejsme schopen mu ale nic říct, pohled na jeho roztomilý obličej, jak se nevinně směje a nic netuší. Jak bych mu to měl asi říct? Když netuším jestli mě odmítne, mohlo by se tím všechno pokazit. Už na něj začínám bejt i protivnej. Posledně jsme se téměř do krve pohádali. A to kvůli úplný hlouposti. A ted asi po týdnu mě pozval k sobě domů, prý si koupil rodinný domeček. Bude mít všechen prostor pro sebe.
Mám podezření, že si našel nějakou ženskou. Při tom pomyšlení mi vržou zuby zlobou. Došel jsem až úplně na konec hlavní ulice, která se rozvětvovala do menších uliček, kde byly menší domečky, ale přesto stejně útulné jako tyhle. Jeden dům vypadal téměř neobydleně. Žádné auto na příjezdové cestě, žádné kouření z komínů ani hluk.
Prostě nic.
Myslím, že jsem narazil na ten správný. Čím blíže jsem byl k tomu obydlí, tím méně se mi chtělo dovnitř.
Zaklepal jsem na domovní dveře a ty se v tu ránu rozlétly dokořán. Gee tam stál a příkře se na mě díval. Aha očividně špatná chvíle. Snažil se ten pohled skrýt, ale nedařilo se mu to.
" Ahoj." Pozdravili jsme se navzájem a on mě pustil skrz dveře do malé chodby s botníky po stranách.
" Vítej v mém novém domě! Měl jsme teď menší problémy, elektrikář mi nemůže nahodit proud. Nejdříve až zítra přijde. Takže tu budeme v lehčí tmě." Jenom jsem polkl.
"Ok, nevadí." Posadil jsem se do obýváku do křesla, bylo tam docela šero to se musí přiznat.
" Nemůžu ti ani nic nabídnout, jedině nějakej alkáč." Pokýval jsem hlavou a on odklusal do kuchyně nalejt dvě Skleničky něčeho silnějšího.
Snažil jsem se držet v klidu a kontrolovat svoje smysli. Kdykoliv se naše tváře přiblíží, chtěl bych ho sakra políbit. Nemůžu si pomoct.
" Díky" Podal mi jednu sklenku a já jí do sebe na ex hodil.
Trochu mě to probralo, ale bohužel ne mozek, ale jiné části. Cítil jsem motýlky nervozity v břiše. Chtěl bych si na něj šáhnout.
"Možná bych tě mohl provést pop domě. I když za toho šera moc neuvidíme." Jenom pokrčil ramena. Už se trochu uklidnil.
" Ok" Zase jsme jenom dodal, nezmůžu se ted na nic jiného.
Procházeli jsme jeden pokoj po druhým. Vypadalo to moc pěkně, jenom se o to nikdo zatím nestaral. Ale kdyby se do toho vložila péče, ten dům by mohl bejt dost hezkej. Po prohlídce jsme skončili zase u vchodovejch dveří. Otočil se směrem k malým dveřím.
" Tohle je takovej kumbálek." Jenom otevřel dveře. Chtěl jsem nakouknout dovnitř, byla tam ale úplná tma a já vlezl dovnitř.
" Pozor schod" Stál těsně za mnou.
Nevnímal jsme jeho slova ale jeho přítomnost, která můj stav zhoršovala. Udělal jsem krok dopředu a ztratil pevnou půdu pod nohama. Chytl jsem se nejbližšího záchytného bodu, kterým byl Gerard civící do tmy. Stáhl jsem ho sebou a flákl jsme se při pádu do ruky. Se silnou ránou se za námi zabouchly dveře. Nic jsme neviděl, snažil jsme se nahmatat něco, prostor okolo nás byl strašně malej. Moje smysly byly v pohotovosti. Nahmatal jsme gerarda, kterej se taky snažil zvednout na nohy.
" Ty pako, jako bych ti neřikal, že tu je schod." Hmatal jsem do prázdna a povedlo se mi najít kliku. Zabral jsem, ale nic se nestalo.
" Nejde to otevřít." Slyšel jsem Gerarda ze spoda, pode mnou jak říká něco co zpečetilo moji smrt.
" Ty dveře se dají otevřít jenom zvenčí, Klika zevnitř je jenom maketa!"
Panika……….
Gay Way's POV
Frank se za mnou odpoledne stavil. Na tváři měl zas jeden z těch svých výrazů který mě děsně vytáčel. Fakt nechápu co s ním v poslední době je. Vždycky sme byli nejlepší přátelé a on se v poslední době chová úplně nepříčetně.
Stačí abych něco řekl a on hned vyletí.
Stačil jsem si všimnout že jeho nepříčetnost se týká třeba toho když se zmíním že tahle holka je pěkná a podobně.
Copak já za to můžu, že on si nedokáže najít aspoň někoho koho by ojel a zbavil se té své zapšklosti. Ale on neee.
Je hrozně tvrdohlavý. Posledně když jsem mu nabízel že mu někoho dohodím strašně se rozzuřil a týden se mnou nemluvil. To mi bylo strašně líto.
Od tý doby jsem se o žádnejch holách nezmiňoval a už sem mu nikoho nesnažil ani dohazovat. Ať si dělá co chce. Hysterka jedna.
Vlastně jsem minulý týden poznal docela pěknou holku. Neřekl jsem mu o ní. To je jasné jinak by zas vyváděl jako divý. V duchu jsem nad tím protáčel oči.
Stavil se zamnou odpoledne. Nastěhoval jsem se do nového vlastního pěkného domku. Akorát to tam ještě bylo na prd. Žádná elektrika a minimum nábytku.
Frank je hrozný kopyto. Když jsem mu ukazoval svou malou komůrku on se trubka nahnul dovnitř a já už viděl jak hodí šipku dopředu protože neviděl ten schod!
Varoval jsem ho ale bylo moc pozdě.
Asi se snažil něčeho chytit, ale poapdl mě a oba sme se zhroutili dovnitř. Dveře za námi práskly.
Byl jsem přimáčklý na zem. Frank se nademnou snažil zvednout, ale když jsem slyšel jak šmátrá po klice….
"Nejde to otevřít,"řekl jsem"Ty dveře se dají otevřít dveře jen zvěnčí, ta klika zevnitř je jen maketa." Funěl jsem a snažil se zvednout. Šlo to těžko v tak malém prostoru.
"Co-cože?!"slyšel jsem Franka někde velice blízko sebe ale neviděl jsem jediný obrys.
"Tys mě neslyšel?!" měl bych asi začít panikařit ale místo paniky jsem měl vztek. "Říkal jsem, že ty dveře se odsud nedají otevřít!"
"CO?!"
Ježiš on je fakt natvrdlej.
"Říkám kurva, že ty dveře….!"
"Já tě kurva slyšel Gerarde!"
"Bezva."zamumlal jsem.
"Nemáš mobil?"zeptal se mě.
"Ne, nechal jsem ho ležet v kuchyni na pultě." Řekl jsem kysele.
"Ty mobil máš?" zeptal jsem se zvědavě.
"N-ne."odpověděl přiškrceným hlasem.
"Výborný…fakt výborný Franku! Seš nehoráznej idiot!" Moje nervy už fakt přetejkaly.





to je vse
!!!!!aaaaa!!!ale jako dobrej rofl zatim!!
