
Vyběhl jsem ze dveří, jak nejrychleji sem uměl, aby mě matka nelapla a nezapojila do nechutných Vánočních příprav. Řekl jsem jí, že jdu nakupovat dárky, ale stejně si mě prohlížela nějak podezřívavě. Ale byl jsem rád, že jsem jí zdrhnul.
Nesnesl jsem být doma.
Říkal jsem si, že bych něco klukům koupit měl. Nějaký blbosti…Rayovi třeba pytel trsátek protože je pořád ztrácí. Pro Boba bych sehnal nějaký super paličky…neměl jsem moc peněz a jediný co mě žralo, že sem nevěděl co koupit Geemu. Je poslední dobou nějakej zakřiknutej.
Když jsem se ho na to ptal říkal že to nic není a mumlal něco o tom, že nemá Vánoce rád. Bylo mi ho fakt líto, neměl to doma lehký a chtěl jsem mu udělat radost.
Popadl jsem hrst sněhu a splácal ho dohromady do velký koule a mrsknul jsem to Geemu do okna.
Nesnesl jsem být doma.
Říkal jsem si, že bych něco klukům koupit měl. Nějaký blbosti…Rayovi třeba pytel trsátek protože je pořád ztrácí. Pro Boba bych sehnal nějaký super paličky…neměl jsem moc peněz a jediný co mě žralo, že sem nevěděl co koupit Geemu. Je poslední dobou nějakej zakřiknutej.
Když jsem se ho na to ptal říkal že to nic není a mumlal něco o tom, že nemá Vánoce rád. Bylo mi ho fakt líto, neměl to doma lehký a chtěl jsem mu udělat radost.
Popadl jsem hrst sněhu a splácal ho dohromady do velký koule a mrsknul jsem to Geemu do okna.
Za okamžik se rozhrnula záclona a já uviděl Geeho černý háro a úšklebek co mu pohrával na rtech.
Když mě uviděl, ukázal mi svůj vztyčený prostředníček a zmizel za záclonou.
"Si fakt hovado Franku! Snad se klepe ne?"Ozvalo se za moment od dveří.
"No ale tohle je romantičtější ne?" zazubil jsem se.
Protočil oči.
"Pojď dál."
Vyběhl po schodech nahoru a já hned za ním. U něj v pokoji vládl zmatek jako obvykle. Plno pomalovaných čtvrtek všude možně a papíry s texty a všelijaké harampádí.
Gee otevřel okno a jako vždycky jsme si pod něj sedli a vychutnávali cígo.
Tyhle chvíle jsem miloval. Jen já a Gerard. :D
Přiznám se, že jsem do Geeho tajně zabouchnutý. Ze začátku jsem ty pocity chápal, jako že ho obdivuju, byl to fakt umělecky založený kluk s citlivou duší a někoho jako je on jsem nikdy nepoznal. Gee je originál!
Měl jsem s tím docela problémy když jsem na něj dokázal zírat třeba hodinu v kuse. Na jeho prsty,jeho rty když si potáhne s cigarety. Na jeho pohyby když zpívá.
Už dva měsíce sem z něj totálně v prdeli.
A samozřejmě o tom nikdo neví.
"Nechceš vypadnout ven?" zeptal se mě a já kývl.
Takže jsme se zas sebrali a vyletěli z baráku. Jeho matka nás skoro chytla a řvala na Gerarda kam se to zas vláčí.
Věčné pronásledování rodičů.
Gerard dělal že neslyší a za pár vteřin jsme byli daleko od jeho domu.
"Mohli bysme zajít za Rayem a chvíli si třeba zahrát nebo tak." Navrhl jsem. Zkoušeli jsme totiž u Raye v garáži. Jeho rodiče jako jediní s tím neměli žádnej problém protože auto prodali v létě.
"No jasný to bude super, konečně nějakej rozumnej nápad."zašklebil se na mě Gee a já ho píchl do žeber.
"Přece já mám vždycky rozumný nápady."
"To jo a minule si z toho měl akorát zlomenou ruku."podotkl a já jen pokrčil rameny.
"Zítra budeš doma?"zeptal se pak.
Byl jsem trochu zaskočený.
"No…jo,budu nejspíš…matka chce aby byla rodina o Vánocích pohromadě…však víš.."nervozně jsem se zasmál.
Gerard nic neříkal a v obličeji byl zamračený.
"Ty…ty snad nebudeš doma?"zeptal jsem se když pořád nic neříkal.
"No…moje matka mě a Mikeyho veze zítra k babičce, ale já nikam nejedu."
"A jakto?"Věděl jsem jaká je Geeho matka saň. Někdy jsem se divil, že vůbec maj Gerard a Mikey pokoje zvlášť.
"No nepojedu, prostě…"zasmál se"nejedu."
"A jak to hodláš provést?"
"Uteču"zašeptal nebezpečně mýho ucha a začal se neskutečně nahlas smát. Takhle sem ho smát se ještě neviděl. Byl to triumfální vítězný smích a nemohl jsem si pomoct a přidal se k němu.
"Takže ty svý matce zdrhneš!"smál sem se"To bych chtěl vidět"
"No uvidíš protože utečeš se mnou"
"C-COŽE?!"strnul jsem. Začal jsem se pak pochechtávat, protože sem si myslel, že to byl jen vtip.
"Nemůžu mámě zdrhnout…kam bysme šli?"
"No přece ke mně…"
???zvednul jsem obočí.
Gee si povzdechnul, přišel ke mně a položil ruku na moje rameno.
"Normálně…pudu pryč, nechám matku a Mikeyho odjet, někde se zcuknem a pudem zpátky k nám! A uděláme si vlastní Vánoce! Jen my…kytara, hudba,plno hororů…nebude to fajn?"
Měl právě ve tváři ten výraz jako někdo kdo Vánoce zbožňuje. Zamračil jsem se.
"Ale no taak Franku prosííím, nenech mě aby mě matka odvezla pryč, nesnášim Vánoce ale, když se mnou budeš ty možná to přežiju, Frankuuuuuuuu nenech mě v tom!"
Aaaaa ať se na mě nedívá tím svým pohledem!!!!
"Gerarde Wayi jste vyděrač!"
Zazubil se a věděl, že vyhrál.
A když jsem se nad tím zamyslel tak jestli to vyjde tak to budou asi nejlepší a nejvtipnější Vánoce:D
U Raye jsme se zdrželi do půlnoci. Cestou domů jsem přemýšlel jak se mám Geeho zeptat aby to nevyznělo tak blbě, ale co…takže
"Gee?"
"Mhmm co?"
Byl jsem rád, že je tma a že není případně vidět, jak rudnu i když od mrazu jsem měl stejně obličej růžový a Gee taky. Bylo to fakt rozkošný.
"Chceš něco spešl k Vánocům?"
Aaaaa tak přece to vyznělo tak debilně!
"Em co?" Geemu cukali koutky.
"Myslím jako dárek"zatvářil jsem se naprosto nevinně.
"Od tebe?"
"Ne ty pako! Od támhle toho stromu!" Teď jsem byl rozhodně rudý. Cejtil jsem, jak se mi krev dere do tváří a on se na mě díval, jako kdybych byl padlý na hlavu a ještě ke všemu se tak divně usmál.
"Co je?!"vyjel jsem."Copak je to tak divný že ti chci dát dárek? No tak dobřeee když nechceš. Zapomeň že jsem něco říkal!"
Chvíli jsme pokračovali v cestě beze slova a já se modli, abych už byl doma.
"Jsi naštvaný?"
"Ne"
"Ale jseš."
Zakřenil jsem se a otočil se k němu.
"Na tebe bych nikdy nebyl naštvaný"
"Fakt?"zeptal se mě trochu překvapeně. Aah ne už zas plácám.
"No jasně že ne." Popíchl jsem ho.
"Fajn…tak zítra."
Zamrkal a vydal se ke dveřím.
Nebyl jsem ani trochu unavený když jsem přišel k sobě do pokoje. Rozsvítil jsem lampičku a rozvalil se na postel a přemýšlel, jak to zejtra doma okecám. Moje matka totiž nikdy nebyla z Gerarda nadšená...teda ne že bych zrovna šel a řekl jí, že hodlám vynechat večeři a pudu radši za Gerardem.
A pak ani nevím jak, jsem usnul. A hádejte o kom se mi zdálo:D
Ráno jsem se s leknutím probudil. Došlo mi totiž že nemám pro Geeho dárek. Pak jsem si vzpomněl na včerejšek.
Tak když nic nechce tak ne.
Bral jsem ručník a šel do sprchy. Ale ani po tom mě neosvítil žádnej nápad takže jsem na sebe hodil svoje nejoblíbenější hadry a šel dolu hrabat v lednici. Konečně jsem se mohl nacpat cukrovím aniž bych při tom přišel o prsty.
S Gerardem jsme měli sraz v pět v parku. A zatímco jindy my všechen čas utekl rychle dneska se to vleklo. Bylo teprv deset dopoledne!!Omg. Sedl jsem si v obýváku před televizi a totálně nevnímal film co dávali.
11…
….11:30…
….11:45….
….12…..
To se nedá vydržet!!
V půl pátý jsem se oblíkl a co nejpotišeji se vyplížil do předsíně a odtud ven. Jakmile za mnou zaklapli dveře zdrhal jsem co nejdál. Bude to průser. Já to vim. Největší průser co kdy byl ale copak jsem Gerarda mohl nechat na holičkách když mě včera tak prosil?
Byla už tma ale nesněžilo a ani nemrzlo. Všude byla Vánoční výzdoba a rozsvícená světla a skupinky lidí zpívajících koledy. Ušklíbl jsem se a zabočil po cestičce doprostřed parčíku kde bylo zamrzlé jezírko.
Gerard už tam seděl.
"Jsi tu dřív"prohodil a zkoumavě si mě prohlížel."Jak to šlo?"
"Skvěle…do konce života už nebudu smět opustit svůj pokoj, co u tebe?"
"Taktéž."
Geemu to dneska neuvěřitelně seklo. Představoval jsem si to nebo fakt vypadal tak nějak….jinak.
Oběma nám začali cukat koutky když jsme tak na sebe zírali a pak sme se hroutili v křečích smíchu a sněhu. Gerard po mě skočil a začal po mě vrhat jednu sněhovou kouli za druhou.
Pak sme tak hodinu chodili po městě a váleli sme se po sobě ve sněhu, dělali kraviny a stavěli sněhuláka.
"Takže, co podniknem teď když sme se zbavili rodičů a máme jeden velký dům pro sebe a spoustu času?" zeptal jsem se Geeho který vypadal zamyšleně a chvíli nic neříkal.
"A co bys chtěl dělat Franku? Ty sprosťáku!":D roztlemil se Gerard a znova mě povalil do sněhu. Zkutáleli jsme se z nějakýho kopce a já měl sníh uplně všude.
"Mám sníh za krkem" zakňučel jsem. Nemohl jsem se ani hnout a děsně to studilo.
Gerard se nade mě nahnul a zašmátral rukou za mým krkem.
Rozklepal jsem se ale ne zimou. Ležel na mě celou svou vahou. Nebyl těžký ale já se nemohl hýbat a skoro ani dýchat jak se mi zrychlil dech.
"Gee."
"Ano?"
Podíval se na mě a já viděl jeho bílý obličej kousek od mého. Jeho pootevřené rty.
Nemohl jsem uvěřit že se to stalo.
Přesně tak jak jsem si vždycky představoval Gerardovi rty. Pohnul se dolů a naše rty zapadli do sebe.
Srdce mi v tu chvíli začalo splašeně skákat v hrudi. Omotal jsem mu ruce kolem těla a zkoušel jsem svými rty jeho měkká ústa. Byli tak měkké a teplé. Měl jsem co dělat abych nezapomněl dýchat protože já ho líbal. Líbal jsem Geeho a něco čemu bych nikdy neuvěřil že se bude dít a to…on líbal mě. A líbal neuvěřitelně dobře.





Ano taky miluju ty chvíle, kdy je to jenom on a Gee
..a ještě k tomu, když maj barák jenom pro sebe a spousty časuu..na hodne nemravností..mám v tebe plnou důvěru, že je všechny do detailů popíšeš..protože ty to umíš!
...pěkně se nám to rozjíždí...těším se jak se to bude vyvíjet dál