No trvalo mi to teda:D ale inspirace me chytla teprv minulý víkend:D
Neměli jsme chuť se jít někam ubytovat. Ani nás nic takovýho nenapadlo tak jsme jen tak chodili po centru a okolí, vysedávali v parcích a když se setmělo zatáhl mě Jepha do obchodního domu kde jsme koupili nějakou čínu a nové oblečení jelikož naše kalhoty a boty byli v posledním stadiu rozkladu.
Blížila se půlnoc a mi byli uvelebení na jedné lavičce v parku. Bezvadný výhled na nebe a hvězdy,teplý vzduch Jephovy projížděl vlasy....dokonalá noc.
Druhý den jsme oddali trávením na pouti protože když jsem na sloupu viděl vylepený letáček pouti prostě jsem nemohl odolat. A Jeph vypadal jako zářící stromeček též. Skoro mě dojalo jak mě táhnul za ruku a běžel bránou vpřed do davu lidí kteří už v areálu pouti byli. Byl zas nádherný teplý den a všude se ozýval křik,muzika, a vzduchem se šířila vůně cukrové vaty, horkých kaštanů, a všeobecného nadšení. Bylo to obrovské,úžasné!! Nikdy jsem takovou pouť neviděl. Táhla se na kilometry daleko a skoro tvořila jakési malé městečko uvnitř města. Zezačátku jsme se snažili jí celou projít a rozhodnout se na které atrakce půjdem. Zastavovali jsme se a vzájemně si překřikováním vyměňovaly názory že z tohohle bych hodil šavli a smáli jsme se lidem na centrifuze kteří byli v obličeji zelení. Dav byl čím dál hustší a my se tak jako plavili sním kam nás zanese než abychom si vybíraly kterým směrem se budem prodírat mezi úzkými uličkami mezi stánky a atrakcemi.
Jepha si nechtěl dát nic k jídlu dokud nebude po všem a vrhal na mě ošklivé pohledy když sem se ládoval zmrzlinou:D
"Neboj já tě nepozvracím.." řekl jsem a bylo mi jasné že na to myslel.
Očividně chtěl něco namítnout ale dostal takový zvláštní výraz a zíral někam do davu.
"Co je?"
"Ale nic.."
"Co?"
"Říkám že nic.."usmál se a popadl mě právě včas když se kolem prohnal někdo převlečený za velkého draka. Pár lidí kolem popadalo.
***
Stáli jsme zrovna u pouťového stánku takového toho kde si můžete vystřelit plyšáka většího než vy nebo tu rozkošnou papírovou kytku, když se něco stalo. Něco spíš někdo se kolem mě prohnal a pořádně do mě vrazil. Vrazily i do Jephy a jemu vypadla vzduchovka z ruky.
Něco začal křičet a najednou o polovinu dál než byl před vteřinou. Okamžitě jsem utíkal za ním a snažil se ho udržet v dohledu. Rukama jsem odstrkoval lidi a dělal si tak cestu vpřed.
Neviděl jsem ho.
Zastavil jsem a zoufale se rozhlížel kolem, ale viděl jsem kulový i když sem si stoupnul na špičky. Byl fuč.
Asi půl hodiny sem se toulal kolem a vyvolával jeho jméno i když to k ničemu v tom hluku nebylo.
Začala mi třeštit hlava. Vrátil jsem se k té střelici doufajíc že tam na mě bude třeba čekat ale nikde nebyl. Ani sem nechtěl pomyslet na to, že se v tomhle mumraji nemůžem ani náhodou někde najít. Začalo mě pálit v krku a už sem pociťoval ten známý příval paniky. Kde sakra je??! Proč utekl? A proč se nevrací?
Nedokázal jsem tam na něj v klidu čekat, ale jinam jsem jít nemohl, protože by mě pak nenašel. A napadne ho vůbec se sem vrátit? Zoufale jsem si sedl mezi střelnici a další stánek tam kde nechoděj lidi. Mačkal jsem pěsti k sobě a čekal.
***
"Jessie?!"
"Pročs mě tu nechal?!"už jsem byl na nohou,byl jsem fakt naštvaný,ale zároveň se mi ulevilo.
"Ukradl mi batoh."
"Cože?Kdo?"
"To nevím...byli tam všechny naše peníze..."
"Poč...cože?!Ne!"
"Jo!Měli bysme ho jít hledat...hmm rozdělit se."To se mi nelíbilo. Připadalo mi to stupidní.
"Může být dávno pryč, a je dávno pryč...vždyť ani nevím jak vypadal!"
"Já vím..ale.."
"Fajn!Sejdeme se tady."Otočil jsem se a šel na druhou stranu aniž by něco stačil říct. Nechtěl jsem být na něj naštvaný, ale z nějakého neznámého důvodu jsem prostě byl.
***
Hledání prostě nemělo cenu. Tak jsem jen tak chodil a snažil se uklidnit. Nemyslel jsem na to, že sme bez peněz uplně v háji. V městě kde nikoho neznáme. Stmívalo se a černé mraky se pořád blížily. Zdálo se mi že i lidí ubývalo i když byl večer.
Vrátil jsem se zpátky a uviděl Jephu ak si to zrovna šine ke mě.
"Pojď jdeme"zmáčkl mi paži hodně silně až to zabolelo.
"Co se děje? Našels něco?Proč mě tak vlečeš?
"Jessie teď ne!Pojď honem."
"Kam ho táhneš Jephe?"
Co?
Jeph se mě snažil odvést pryč ale vytrhl jsem se a otočil.
"Promiň, Jeph se nejspíš stydí za svého ehm...mladšího..bratra" ten člověk co sem se na něj díval se zářivě usmíval.
"Mladší...cože?"podíval sem se udiveně na Jepha jestli si ze mě dělá srandu ale jeho obličej byl zamračený a na mě se vůbec nepodíval.
"Jamie"podával mi ruku.
"Jessie..." Asi mi tahle situace vůbec nedocházela. Stisknul jsem mu ruku. Měl jí silnou a hebkou. ( :D:D:D:D:D:D)
***
Byl jsem někde daleko u fontánky v jejímž středu se rozvaloval tuleň (samozřejmě, že ne opravdový) a chrlil vodu. Zoufale jsem si sedl na okraj a přál si abyhc zkameněl jako to zvíře za mnou. Můj batoh byl v tahu a s ním všechny naše věci které nám ještě zbyli.
Právě jsem se cítil jako největší kretén na světě i když jsem se to snažil svalit na ostatní.
Neměl jsem se s Jessiem rozdělovat, ale musel jsem. Potřeboval jsem být teď sám. Kdybych s ním zůstal asi ybhc si na něm právě teď vybíjel vztek. Byl jsem naštvaný na všechny okolo ale nejvíc na sebe.
Od východu se hnaly černé mraky a já už viděl jak celou noc stojíme na dešti.
Měl jsem to tušit.
Celý den jsem měl pocit jakoby mi někdo pohledem propaloval záda.
A teď zase.
Otočil jsem se. Nejdřív jsem to neviděl....posunul jsem se kousek do prava.
"Baf!"zaklonil hlavu a udělal takovéto gesto rukama když chcete někoho vylekat.
"Ty?!Kde se tu bereš?"Hlas mi vyletěl o oktávu výš.
Pokrčil rameny a vyskočil na okraj fontány.
"Já tu žiju...tak řekni ty!"
"To tys mě sledoval?"
Hodil po mě úšklebek. "Tebe a...toho...no to pro mě byl docela šok. Myslel jsem že se ti vždycky líbili holky..."
"Zmlkni!"zakroutil jsem hlavou.
"Jasně,sleduju vás už od prvního dne co jste tady....to byla neuvěřitelná náhoda...najednou cejtim nějakej smrad....a to si ty!" pochechtával se a mával rukama na všechny strany. Ježiš ten tak přehrával. Měl jsem skoro dojem, že se rozpláče nad svým výkonem.
"Přestaň kecat. Proč si mi ukradl batoh?!"
Úsměv zmizel. Nasadil skoro soucitný výraz a položil si ruku na svou černou bundu (ano správně, koženou!!!:D:D:D)
"Já? Okrást tě? Ne,ne,ne,ne,ne. Já viděl jak tě okradli.To bylo fakt krutý..."
Ani trochu jsem mu nevěřil. Určitě v tom má prsty.





konečně sem se dočkala, každej den sem to kontrolovala a ono futr nic... Tak doufám, že to bude přibívat rychleji