close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Loup-Garou /5./

27. dubna 2008 v 10:44 |  Loup Garou
Kapitola Pátá
Kissing is danger
Šel jsem rychle. Jessieho jsem si držel těsně u těla a moje ruka byla pevně přilepená k jeho pasu. Po pár krocích sjela do zadní kapsy jeho černých kalhot.
Bál jsem se, aby mě nesledovali, ale zatím jsem nevycítil žádné nebezpečí a tak jsem nechal Jessieho aby mě natisknul na blízkou zídku.
Jeho ruce mi cuchaly vlasy a já přestal vnímat svět okolo. Soustředil jsem se jen na jeho rty, které mi putovaly od rtů až k bradě a na krk.
Prudce jsem vydechl a moje víčka se zatřepotala.
Popadl jsem Jessieho za ramena a podíval se mu do očí.
"Takhle se ke mně dostaneme až ráno…"Zasmál jsem se, ale jakmile jsme se zase rozešli přitisknutí na sebe, úsměv zmizel a já se rozhlédl po okolí a snažil jsem si namluvit, že to co jsem před chvílí viděl, byl jen výplod mé fantazie a ne velký temný stín, který jsem zahlédl, jak mi přelétl nad hlavou.

Vedl jsem teď Jessieho rychleji a snažil se, aby to nevypadalo tak vyděšeně jak jsem to doopravdy cítil.
Jen se mi to zdálo, opakoval jsem si.
Odemykal jsem dveře a Jessie mě zezadu držel kolem boků. Nejspíš se jenom posunoval a ruce mu sjely o kousek níž a mě se zatřásla ruka tak, že jsem se skoro ani netrefil do zámku.
"Pojď…"vzal jsem ho za ruku a vtáhnul do mé malé předsíně a pak jsem zamknul na dva západy a klíč nechal ve dveřích napříč.
Zul jsem se a postavil jsem se do rámu dveří a pozoroval ho, jak stojí ke mně zády otočený v obýváku.
Opřel jsem se loktem o futra a podepřel si hlavu, zatímco jsem sledoval Jessieho zezadu.
Zůstal jsem pořád v tom samém bodě, i když se otočil a než jsem si to stačil uvědomit, Jessie se na mě přes místnost šklebil.
Začervenal jsem se a odvrátil pohled. Jessie se zase otočil a díval se z okna.
Dělá mi to schválně?
Stál jsem u dveří a pohledem jsem ho skoro svlékal. Musel to cítit…aspoň ten upřený pohled.
Šlo to tak těžce se ovládnout. Ale nechtěl jsem ho hned zatáhnout do postele. To jsem mohl dělat s jinými. Ale s Jessiem ne.
Opatrně jsem k němu přistoupil a snažil se ovládnout svoje hormony.
"Dal by sis čaj?"zeptal jsem se ho, když jsem stál těsně za ním a můj dech mu nadzvedával pár vlasů nad ramenem.
Posadil jsem ho na židli u stolu a dal postavit vodu na čaj.
"Jessie…?"
"Hm?"
Podíval se na mě. Seděli jsme naproti sobě za stolem a dlaně jsme měli obtočené kolem hrníčku teplého čaje.
"Řekni mi ještě něco o sobě…"zvedl jsem oči a můj hrnek narazil na ten Jessieho. Moje a jeho prsty se odlepily od horkého porcelánu a propletly se.
"Co chceš vědět?"zeptal se Jessie a v mžiku seděl na mém klíně.
"Cokoliv…"zabořil jsem mu hlavu do krku,"chci tě poznat, vědět co máš rád a co nemáš, co se ti líbí…"přejel jsem mu špičkou nosu po krku a cítil jsem, jak se chvěje,"chci znát tvůj oblíbený film a jídlo…"jeho rty se pohnuli a na jeho tváři mu svítil úsměv.
Chvíli bylo ticho a já čekal, že si sedne zpátky a bude mi povídat o svém dětství a svém životě…
"Na to bude čas potom…"zamumlal, vzal mě za bradu a propaloval se do mě pohledem a jeho rty šeptaly slova proti těm mým,"teď chci poznat každý kousek tvého těla…"zasténal jsem a ve vteřině jsem se zmocnil jeho rtů.
***
Ani nevěděl, jak to mohl říct. Jessie chtěl ještě počkat, ale s každým pohledem na Jepha měl pocit, že bouchne.
Snažil se otočit hlavu co nejvíc to šlo aby dosáhl na Jephova ústa. Nakonec to vzdal. Otočil se a sedl si na něj obkročmo. Jeph mu okamžitě sjel rukama na zadek a přitiskl si ho co nejvíc k sobě. Jeph z Jessieho šílel. Oba ze sebe šíleli navzájem, ani nestačili popadat dech a z koutků úst jim pokaždé vycházely steny a hluboké výdechy.

***
Líbal jsem ho rychle a nenasytně a za chvíli mi ta pozice začala dost nevyhovovat. Cítil jsem chvění v podbřišku a pokaždé když se Jessie zhoupl jsem mohl vyletět, tak těsno jsem měl v kalhotách.
Kašlal jsem na to. Stejně všechno moje sebeovládání bylo pryč, jakmile jsem se dotkl jeho rtů. Zvedl jsem ho a on mi obmotal nohy kolem boků. Pevně jsem ho držel, aby mi nesklouzl dolů a snažil jsem se s ním vyjít z kuchyně k posteli.
Nedokázal jsem se od něj, ale odtrhnout tak jsem s ním narazil nejdřív do kuchyňské linky a tam jsem ho vysadil.
Jeho ruce sklouzly z mých vlasů a přetáhly mi tričko přes hlavu.
Zase jsem ho zvedl a pokusil se projít mezi dveřmi. Vůbec jsem nevěděl kam jdu protože hned jak se začal znovu dobývat do mé pusy jsem ztratil veškerou orientaci a narazil jsem s ním do zdi.
Byl jsem rád, když jsem s ním konečně dopadl na postel. Vyhoupl jsem se nad něj a ruce mu přišpendlil nad hlavu.
Zešílím z něj. Totálně jsem ztratil hlavu a přestal jsem vnímat okolí. Nic na světě pro mě nebylo důležitější než Jessie, jeho rty, krk, břicho, stehna…
"Ahhhhh…"sténal jsem nahlas, když mi vjel rukou mezi nohy. Byli jsme nazí a úplně zpocení, naše těla byla propletené na posteli a naše záda se prohýbala v křečích slasti.
Vím, že mohlo být hodinu do svítání, když jsme naprosto zničení, unavení ale šťastní padli na polštáře a pokojem se ozývaly jen naše těžké vzdechy.
A i když už jsem necítil ten nesnesitelný tlak v rozkroku, kvůli kterému mi tekly slzy po tvářích, pořád jsem neměl Jessieho dost. Pořád jsem se ho chtěl dotýkat, jemně ho kousat do krku a jet jazykem níž a níž..a…
Přivinul jsem si ho k sobě a on se mi schoval v náručí. Jemně jsem ho políbil do vlasů a usmál jsem se.
"Šílím z tebe."pronesl a začal se smát potom, co jsem se začal smát já.
"Já z tebe taky…já z tebe taky."opakoval jsem a posunul jsem jeho tvář před tu mojí a dlouhou chvíli jsme tam jen tak leželi a dívali se na sebe.
"Můžu se na něco zeptat?" zeptal se potichu.
"Mhmm."pokýval jsem hlavou
"Jsi…jsi můj přítel…?"
Awwww. Bože byl tak rozkošnej jak se na mě tak koukal. Dělá psí oči málokdy, ale když je udělá mohl bych z toho dostat záchvat slintání. Zbožňoval jsem ten pohled a patřil jenom mě.
"Pokud budeš chtít…"namotával jsem si jeho vlasy na prst,"protože já budu tvůj přítel rád a je to asi jediné co jsem chtěl být když jsem tě poprvé uviděl."
Zvedl ke mně oči a políbil mě.
Anooo! Mám oficiálního přítele! Může být někdo šťastnější než já? To těžko…
***
Leželi v posteli jeden druhému v náručí a blížil se úsvit. Pokoj každou chvíli prořízl zvuk smíchu a tiché chichotání a hlasy.
"Teď mi už konečně můžeš říct něco o sobě…"zahuhňal se Jepha a zavrtal hlavu do Jessieho ramena.
"Okej…"
"Řekni mi třeba jaké bylo tvoje první tetování…"
"To bylo tady to na krku…"
Jeph se převalil na břicho a odhrnul Jessiem vlasy. Vždycky mu to tetování kryli vlasy a on si ani před chvílí v zápalu vášně nevšiml toho tvaru.
"To...je vlk??" Jessie se usmál ale Jeph nějak nemohl.
"Musím na záchod…"vlepil mu pusu na tvář a hrabal po trenkách. Jeph se za ním koukal, jak sbírá v kuchyni tričko a přetahuje si ho přes hlavu. Taky se natáhl a nandal si aspoň kalhoty. Seděl na posteli a přemýšlel nad významem toho tetování a přišlo mu jako neuvěřitelná náhoda, že se do člověka s tetováním vlka zamiluje zrovna vlkodlak…
Když se Jessie vrátil Jeph už stačil vytuhnout tak se k němu přitulil a spal. Vzbudili se až pozdě dopoledne a po ranní muchlovačce musel Jessie do práce.
Jeph celý den seděl a koukal do zdi nebo pochodoval obývákem kolem mobilu co ležel na stolku a odolával pokušení zavolat mu.
Když mobil zazvonil skoro ho trefilo a až příliš rychle ho zvedl.
"Jessie?"zazubil se a snažil se aby m srdce netlouklo moc rychle"Děje se něco?"
"Ano.."
"A CO?"zeptal se Jeph a vážně měl strach.
"Chybíš mi.."
Byli domluvení na večer a Jeph byl na cestě do obchodu aby aspoň něco koupil místo toho aby pochodoval sem a tam po bytě. Akorát pak stačí vyzvednout Jessieho na domluveném místě.
Cestu mu zahradila jen jedna překážka.
Amélie.
"Zdravím"usmála se a Jeph se rozhlédl kolem. Nikdo jiný v uličce kromě jich dvou nebyl.
"Co zas chceš? Řekl jsem ti přece, že…"
"Nemůžeš být s tím člověkem! Je to zakázané!"začala prskat a vypadala rozčíleně.
"To je mi jedno…nech mě být a najdi si někoho jiného kdo ti pomůže ovládnout svět."
Chtěl se kolem ní protáhnout, ale chytila ho. Měla sílu a Jeph věděl, že by mu zlámala ruku kdyby chtěla.
"Jestli tě ještě s tím člověkem uvidíme."Sykla"Přísahám, že tě to bude moc mrzet."Pustila ho a triumfálně se usmála.
Nechala popleteného Jephu stát v uličce a za zmizela v bludišti uliček.
Co by mu mohla udělat?
Vyzvedl Jessieho na domluveném místě a jeli metrem k Jephovy a kus pěšky. Jeph neměl ani pocit toho, že by mohli být sledováni. Když šli koukal se všude a schválně to vzal cestou kterou většinou nechodil.
Jessie se posadil na gauč a Jeph si k němu sednul.
"Taky si mi chyběl."políbil ho a mezi jejich obličeje dal flašku vodky kterou koupil.
"Dnes žádný čaj?"rozesmál se Jessie.
"Dojdu to otevřít."řekl Jeph a odešel do kuchyně.
Položil flašku na stůl a oknem viděl, že se dalo do deště. Ticho najednou přerušilo rozbíjení skla.
Seběhlo se to tak rychle, že ani nestačil něco udělat. Slyšel Jessieho výkřik a když se chtěl podívat co se děje zjistil, že ho drží dva silní muži. Dveřmi viděl jak po Jessiem skáčou dva další a za nimi stála Amélie a hnusně se smála.
"Neeeee!!!Nechte ho!!!"křičel jsem, ale zacpali mi ústa. Nemohl jsem se bránit. Byl jsem slabší než oni. Polévala mě hrůza když omráčili Jessieho a jeden z nich ho vynesl dveřmi pryč. Zmítal jsem se jak to šlo ale nebylo mi to nic platné. Po tvářích mi tekly slzy a já nic neviděl.
"JESSIE!!"zakřičel jsem a pak jsem se propadl do tmy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DarkFire DarkFire | Web | 27. dubna 2008 v 11:16 | Reagovat

Bože! Úžasný!

2 Soanna Soanna | Web | 27. dubna 2008 v 11:52 | Reagovat

A sakra...

3 ksss ksss | Web | 27. dubna 2008 v 14:29 | Reagovat

Je to čim dál vic zajimavy .... Kdy bude pokráčko? ... Přidáváš ho strašně pomalu :-( ... Jak to bze něho mám vydržet?

4 Cassie Cassie | 27. dubna 2008 v 16:48 | Reagovat

Hej ty mě chceš zabít!? To je na moje nervy moc napínavý. honem dál :-D

5 jacqueline jacqueline | Web | 27. dubna 2008 v 20:15 | Reagovat

wow....to je dokonalý

6 Anique Anique | Web | 27. dubna 2008 v 21:23 | Reagovat

nee,já chci vědět,jak to bude dál...potřebuju to vědět...tohle pokráčko bylo sice mnohem rychleji než ty předtím,ale pořád strašně moc pomalu pro závisláka...já chci já chci já chci!zbožňuju tuhle story...

7 kačka kačka | 27. dubna 2008 v 22:25 | Reagovat

jek to jen píšeš že je to zároveň sladký a přitom napínavý?a ten vlk na krku..dobrej nápad xD

8 Matty Matty | 28. dubna 2008 v 18:23 | Reagovat

Teda to je drama !Ne ale jaqo já to myslim wážně!Pokrááááčko prosííííííííííííííííííííííím :)

9 bloody bloody | Web | 28. dubna 2008 v 19:23 | Reagovat

Překrásný.

10 emily.way emily.way | Web | 29. dubna 2008 v 18:15 | Reagovat

dokonalý..takhle nás napínat..xD

11 TexasTerry TexasTerry | Web | 30. dubna 2008 v 16:37 | Reagovat

no jak vydržím do dalšího dílu to teda nevím xD

12 Mecki Mecki | Web | 1. května 2008 v 15:39 | Reagovat

A kurva no holt toe život se musí dycky něco posrat jen doufám že to dopadne jakžtakž nějak přijatelně dobře :D:D:D ježiš já se zase jednou vyjadřuju toe konec,.. jinak ale úžasně píšeš vážně tohle je nádherný

13 Mecki Mecki | Web | 2. května 2008 v 18:45 | Reagovat

Aaah kdy už bude další díl? :D

14 xXoXx xXoXx | 5. května 2008 v 7:02 | Reagovat

*kolaps*

15 Simka Simka | E-mail | Web | 20. června 2008 v 17:23 | Reagovat

ja som to tušila :( ( koment pred týmto)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama