close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Loup-Garou /2./

6. dubna 2008 v 18:13 |  Loup Garou
Tadaaa sem back:D

Kapitola Druhá
When I Met You....

Slabé světlo z venčí pronikalo dovnitř. Jeph otevřel oči,protáhnul se a ležíce v klubíčku zíral do stropu. Odkopal peřinu kterou objímal stehny a za pochodu do kuchyně si několikrát prohrábnul vlasy.
Slunce bylo nízko a on byl na cestě do práce. Konečně byl pátek a on se těšil, že si večer někam vyrazí.
Dnes měl být za kasou a Amélie vzadu připravovala do krabic čaj. Měl sto chutí si to s ní vyměnit, protože práce za kasou ho zdaleka tolik nebavila jako to co měla teď na starosti Amélie.
Jeph stál za kasou a myslel na večer až pude s jedním svým známým do zdejšího klubu. Opřel se o pult a čekal až přijdou první zákazníci.
Den se vlekl a chlapec za pultem sklopil hlavu. Zavřel oči a na chvíli se zamyslel.
Když se otevřely dveře od obchodu a zvonek zacinkal skoro to ani nepostřehl a až tiché odkašlání ho probudilo zpátky k životu.
Za prodejním pultem na něj koukal nějaký kluk. Mohl být o pár let mladší než Jepha.
***
Narovnal jsem se abych na něj líp viděl. Byl asi o trochu menší než já a jeho hluboké zelené oči na mě koukaly poněkud vyplašeně z pod černých havraních vlasů, které měl neuvěřitelně roztomile rozcuchané. Chtěl jsem se na něj usmát ale úsměv mi ztuhl na rtech. Bylo to skoro jako elektrický šok. Strávil jsem nudně celý den stáním za kasou a najednou mi sem vejde takovéhle stvoření, které mi skoro podlomilo kolena. Jeho oči mě uhranuly.
"Hoj, mám tu vyzvednout nějaký čaj."
Podával mi nějaký papír a když jsem si ho bral schválně jsem zavadil svojí rukou o jeho. Koukl jsem na potřebné informace a řekl mu, že to hned přinesu ze skladu. Byli to dvě větší krabice. Cestou do skladu jsem se zastavil u zrcadla a koukl jsem se na sebe. Viděl jsem to jen já nebo na mě je tolik poznat jak mě ten kluk rozhodil?
Zpanikařeně jsem si pomyslel, že jestli něco rychle neudělám už ho asi nikdy neuvidím. Jenže co mám udělat? Říct mu, že mě úplně pobláznil a jestli mi nedá číslo a že bysme mohli jít někdy ven...pokecat..nebo..
Ne to asi nepůjde. Zítra si na něj už ani nevzpomenu...takových bylo. Ale tohle je něco jiného!
Vzal jsem krabice a než jsem vešel zpátky do prodejny zhluboka jsem se nadechl. Položil jsem je na pult a namarkoval jsem to na kase.
"Stopadesát franků prosím.."
Podal mi peníze a já si přál aby aspoň něco řekl. Zíral jsem na něj jak se snaží ty dvě krabice dát na sebe a odnést ven.
"Nechceš s tím pomoct do auta?"zeptal sem se ho honem a v duchu jsem jásal.
"No vlastně...autem tu nejsem..."
"Oh."No předpokládal jsem že když toho má tolik bude tu autem...
"A...nechceš..mohl bych ti s tím pomoct...vlastně mám teď pauzu."zalhal jsem a doufal jsem, že Amélie vezme na chvíli kasu za mě.
"Dobře to by mi moc pomohlo."Usmál se. Ah bože on se usmál!!!!!
"Jen moment." Šel jsem dozadu za Amélií a řekl jsem jí aby za mě na chvíli pohlídala kasu, že se za chvíli vrátím.
"Co? A kam jako jdeš?Já tady mám práci."
"No..jdu jen pomoct zákazníkovi s bednou..."protočil jsem oči jako aby si nemyslela, že mi na tom záleží.
"No..tak dobře."
"Máš to u mě." Plácl jsem jí po zádech čímž jsem svůj postoj, že z toho nejsem nadšený, ztratil.
Vrátil jsem se zas zpátky, vzal krabici a jednou rukou jsem mu podržel dveře.
"Tak kam to bude?"zeptal jsem se když už jsme stáli na ulici.
"Do čajovny tady nedaleko...jen pár ulic.."
Šel jsem vedle něj a on mě vedl. Nenápadně jsem po něm pokukoval a snažil se zaostřit na tetování co měl na krku, ale přes vlasy jsem na něj neviděl. Zajímalo by mě jestli má tetování ještě někde jinde ale měl mikinu.Červenou a pod ní černý tričko který mu koukalo.
Chtěl jsem něco říct ale pro všechno na světě jsem vůbec nevěděl jak mám začít.
"Můžu vědět tvoje jméno?"zeptal jsem se a připadal jsem si jako největší trapák na světě. Musel mě prohlídnout, protože já sám jsem si připadal průhlednější než sklo.
"Jessie a ty?"
"Jeph...Jessie..to je..nezní to francouzsky."No ano a moje jméno zní francouzsky šíleně. Měl jsem chuť si plesknout.
"No vlastně jsem z Kalifornie...přestěhoval jsem se když moje máma umřela."
"Ah...to je mi líto..."kousl jsem se do rtu."Vlastně já jsem z New Yorku...vždycky jsem chtěl žít tady."
Šli jsme už jen kousek a zastavili jsme se před čajkou kde pracoval. Na okamžik mě polil pocit neuvěřitelného překvapení když jsem stál v ulici kam se chodím každý pátek bavit...no spíš popíjet...do jednoho gay klubu.
Raději jsem pomlčel a pomohl mu s krabicema dovnitř.
"Ehm...tak děkuju moc."řekl mi anglicky a já se mohl propadnout při zvuku jeho hlasu.
"Není zač..."Aaaa zeptej se ho jestli někdy nechce jít ven!!"Tak..Ahoj.."
Vyběhl jsem po schodech a měl jsem chuť si vyrvat všechny vlasy na hlavě.
Měl jsem na sebe vztek a musel jsem zalézt do slepé uličky aby nebyli vidět moje oči. Vždycky když jsem se zlobil lítaly mi v nich blesky. Vlkodlak...zvíře...možná by mohlo mít trochu odvahu.
Já ale takový nebyl. Připadal jsem si jako největší poseroutka, zbabělec....
Nikdy jsem nedokázal jednat s člověkem který se mi líbil. A Jessie se mi líbil hodně. Líbil se mi strašně moc.
Vrátil jsem se do Feuilles de thé a až do večera jsem sklesle stál za kasou a doufal jsem, že až se dnes večer opiju zítra si nebudu pamatovat ani tohleto.
***
Jepha se probudil s bolením hlavy a nekonečně dlouho zíral do stropu. Chvíli mu trvalo než ze sebe odházel peřinu a prostěradlo které se mu zamotalo okolo nohy. Teprve až když seděl v kuchyni u stolu a usrkával horký čaj si vzpomněl na chlapce ze včerejška. Jessieho.
Včera skončil v hlučném prostředí klubu a ani si už nepamatoval kolik do sebe hodil panáků. Nepamatoval si jméno kluka kterého líbal na čalouněné pohovce. Nepamatoval si jak se dostal domů.
A celkově si ani nevybavoval co dělal včera celý den.
Kromě Jessieho. Toho si pamatoval až příliš dobře.
Jeph doufal, že by se mohl třeba v obchodě ještě mohl objevit a tak se snažil být co nejvíc za kasou a když tam nebyl letěl z výrobny pokaždé když uslyšel zvonek a koukal dveřmi kdo to vešel.
A pak....
***
Byl to zas jeden z těch nudných dnů kdy jsem stál za kasou a nenápadně jsem držel v ruce knížku abych neusnul. A pak jsem uslyšel cinknutí dveří a knížka mi málem upadla na zem.
Vypadal mnohem krásněji než minule. Vlasy měl pořád tak roztomile rozcuchané a jeho pohled mě dokázal zhypnotizovat. Ale to jak se tvářil! Naprosto sladkej nevinnej pohled. Přišel mi mnohem jistější než minule když mi podával ten papír. Tehdy na mě hned napoprvé zapůsobil jako malé dítě. A když ke mě tentokrát přišel v koutku jeho úst to zacukalo a to co jsem viděl byl neuvěřitelně sebevědomej šukezní pohled.
Kdyby tady nebyla ta paní která si vybírala na poličkách čaj okamžitě snad bych po něm dokázal tady teď skočit.
"Ahoj." Pozdravil a já se pokusil usmát ne moc křečovitě.
"Nějaká další zásilka s kterou potřebuješ pomoct?" připadalo mi že cokoliv jsem řekl znělo strašně trapně.
"Nee...chci koupit nějakej čaj jako dárek."
Při slově dárek se mi vybavila nějaká jeho přítelkyně. Fuj.
"No a pro koho to bude? Víš jaký jí chutná?" Au! Tak to jsem pěkně posral. Okamžitě jsem viděl jeho nechápavý výraz.
Kéž bych se mohl okamžitě vypařit.
"No...vlastně je to pro dědu."
AAAAAAAAAAAA. Musel jsem si v duchu zařvat. Bože jsem takový kretén.
"Ah...a chtěl bys něco speciálního pro něj?"
"Mhmm...máš nějaký čaj na lepší spaní?"
Otočil jsem se do regálu a podal mu sáček nejkvalitnějšího čaje na spaní, který jsem sám míchal.
Když odešel sedl jsem si zničeně na židli a položil si hlavu do dlaní. Myslel jsem na to že si v životě nikoho nenajdu pokavaď se budu takhle chovat.
Musel jsem si jít dozadu do kuchyňky uvařit čaj na uklidnění. Ve výrobně jsem si trochu poseděl a počkal než mi všechny ty vůně prosáknou do hlavy a uvolní mě.
Tentokrát jsem myslel, že už vážně nepřijde, ale když se ve dveřích obchodu objevil zase a zeptal se jak se mám úplně jsem se rozplýval.
***
Jessie vstupoval do Feuilles de thé a i když se předtím asi půl hodiny uklidňoval a dodával si odvahy stejně cítil jak mu srdce divoce tluče a ruce se mu potí.
Než vzal za kliku viděl skrz skleněné dveře muže za pultem. V ten první den co ho uviděl a co mu Jepha pomohl si musel přiznat, že se mu ten kluk líbí. Ale i když on byl gay nepředpokládal že Jeph by jím byl taky. Ale přesto neodolal a musel za ním několikrát do týdne přijít do obchodu a vymýšlet si jak strašně má rád čaj a jak mu pořád dochází.
"Ahoj...jak se máš?"zeptal se Jessie kluka za pultem a snažil se tvářit normálně.
"No teď už bezvadně."Usmál se Jeph a Jessie skoro ztratil půdu pod nohama.
"Tak co to bude?"
"No jestli máš ještě ten čaj na spaní...protože děda si ho zamiloval."
Vlastně tam Jessie nebyl proto. Tu odvahu před chvílí si dodával proto aby se konečně zeptal Jepha jestli nechce někam jít.
"Fajn...tak se někdy zase uvidíme..." Vylezl na ulici a kráčel po chodníku se zoufalým pohledem.
Myslel si, že se dneska vyvlíkne z akce na kterou ho přinutila jít jeho kamarádka. Chtěli jít do gay baru v té ulici co pracuje, ale on vážně neměl zájem sedět celý večer s uřvanýma lesbičkama a nějakýma gayema. Nechtěl se nechat ošahávat nějakou postavou kter mu ani neuměla říct svoje jméno. Ne. Něco takovýho neměl rád a i když byl gay v takovém prostředí se necítil příliš dobře, ale slíbil to kamarádce. Tak to snad jednou přežije.
***
"Jessie...dneska ti konečně někoho najdeme neboooj... bude to paráda!"křičela jeho kamarádka když přecházeli ulici.
Nechtěl někoho! Chtěl Jeho! Jephu! Jenže ten teď někde popíjí se svojí přítelkyní....vlastně ani nevěděl jestli nějakou má ale rozhodně si nepředstavoval, že hop dnes večer potká. V gay klubu.
Seděl na čalouněné pohovce a rozhlížel se kolem. Jeho kamarádi byli už opilí a i když on měl v krvi alkohol pořád se cítil nepříjemně. Třeba až jeho kamarádi odlezou na parket tak by se odtamtud mohl vypařit a ani by si toho nevšimli.
"Hej tak co? Líbí se ti tu někdo?"
Samozřejmě že ne.
Jessieho oči se zastavili na postavě která seděla na druhé straně místnosti. Pořád kolem ní procházely postavy, ale byli zamlžené a Jessie viděl jen záblesk těch očí. Ty tmavé vlasy. Tričko přilepené na břiše a rýsující jeho svaly, potetované ruce...
Tvář měl v jednom ohni když uviděl, že se pohled očí na druhé straně upřel do jeho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cecile Cecile | Web | 6. dubna 2008 v 18:16 | Reagovat

Pěkný, akorát ty čárky . . . :-) Nebudu prudit :-)

2 Leny Leny | Web | 6. dubna 2008 v 18:17 | Reagovat

dobrý

3 LovinQa LovinQa | Web | 6. dubna 2008 v 18:19 | Reagovat

:)

4 TexasTerry TexasTerry | Web | 6. dubna 2008 v 18:31 | Reagovat

jako původně jsem tu byla jenom na skok...ale jen co jsem koukla na začátek té povídky,tak jsem se od ní nemohla odtrhnout!je vážně super,nejlepší co jsem za poslední dobu četla :D

5 Cassie Cassie | 6. dubna 2008 v 19:37 | Reagovat

Úžasný:-)

6 Anique Anique | Web | 6. dubna 2008 v 21:00 | Reagovat

úžasné,nádherné,super,.... už dlouho jsem do žádné story nebyla zažraná takhle nechutně závisláckým způsobem...dál,prosííííím!

7 Doookie Doookie | Web | 6. dubna 2008 v 22:12 | Reagovat

páni:) úžasná tahle story..tak šup:D dál..

8 Soanna Soanna | Web | 6. dubna 2008 v 22:28 | Reagovat

Krása...

9 Matty Matty | 6. dubna 2008 v 22:59 | Reagovat

Yeaaah!Pěkné wlkodlaci tu ještě asi nebyli! ;P Jessie mi popisem nebezpačně připomínal Geeho ale už sem si wymslela swůj obraz jeho twáře taq je to dobrý :D:D:D

10 trinytis trinytis | Web | 7. dubna 2008 v 0:37 | Reagovat

Matty:no ja uz sem Jessieho nakreslila a Gee to rozhodne neni:D...

11 ksss ksss | 7. dubna 2008 v 16:03 | Reagovat

Doblýyyyy ......Mě spiš Jessie připoměl Franka,ae jenom ze začátku ....Takže v kliiiidku ....

Jinak super ....Sem zvědavá na pokráčko ...;-)

12 Doookie Doookie | Web | 7. dubna 2008 v 16:43 | Reagovat

trinytis:..tak nám to sem hoď,páč mě se pořád beznadějně vybavuje Frankos.:)

13 bloody bloody | Web | 20. dubna 2008 v 12:27 | Reagovat

Nádhera :]

14 DarkFire DarkFire | Web | 22. dubna 2008 v 15:30 | Reagovat

Ou dokonalý a ten popis Jessieho pohledu je úžasně ulítlej :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama