Have a Control part 6.
21. února 2008 v 17:54 | Ellis | Have a ControlDalší pokračování:D Musím vám říct že jsem zrovna nemocná a asi mám horečku ale měla ssem strašnou chu´t psát i když sem toho nenapsala moc. Ani jsem si to po sobě nepřečetla takže doufam že to není zmatené a moc poznamenané mou nemocí:D Ale asi je...:)
Gerard's POV
Krvácel jsem. Ne jen moje rameno, ale teď krvácelo všechno ve mně. Když mě Frank políbil poprvé jsem si uvědomil všechnu tu bolest co jsem způsobil. A nejenom jemu ale i dalším lidem. A v tu chvíli jsem si uvědomil proč už nedokážu nikoho zabít…
Zamiloval jsem se do něj. Nevím jak a proč. Nedokázal jsem to pochopit jak se mi mohlo něco takového stát. Vždyť jsem ho neznal tak dlouho a ani on mě…
Jenže za tu dobu co znal on mě dokázal odhalit moje tajemství a byla to moje chyba, že jsem ho nechal. Jenže už jsem tak dál nemohl. Možná jsem v koutku duše chtěl aby se to dozvěděl….jen jsem trochu doufal.
A on mě políbil, možná to bylo to nejlepší co se mi kdy stalo. Jen v tu chvíli jsem se cítil jako obyčejný člověk.
I když ta chvíle nejúžasnějšího pocitu na světě byla okamžitě přerušena tou největší temnotou.
Viděl jsem ve Frankových očích rozlévat nenávist, bolest, hněv. Odtrhnul se ode mě a rychlým pohybem na mě strhnul věci které stáli na pračce.
,,Ani se nehni ty zrůdo!Jdu zavolat policii!''
Všiml jsem si že z obvazů na jeho ruce prosakuje krev, která byla smíšená s tou mojí.
Ne. Já mu to musím vysvětlit. Nemůžu ho takhle nechat odejít.
I přes bolest v rameni jsem se zvedl. Bylo to vlastně jen jako kdybych se píchl špendlíkem. Tak malá bolest to byla oproti bolesti mého srdce. I když jsem byl do dneška přesvědčen že žádné srdce nemám.
,,Franku..''zašeptal jsem.
Byl ke mně otočený zády s telefonem v ruce a vytáčel číslo na policii. Se zvukem mého hlasu telefon pustil a popadl vázu která byla položená na stole.
,,Nepřibližuj se ke mně!''zaječel a rozbil dno vázy. Střepy které tam teď byli mířili na mě.
,,Frankie…nechtěl jsem..''postoupil jsem o krok vpřed.
,,Neříkej mi tak!!Tak mi směl říkat jen on! A jestli se ještě jednou pohneš tak tě zabiju!''
,,Musím ti to vysvětlit.''
,,NE!!''
Popadl jsem ho za paži a sebral mu zbytek vázy který jsem zahodil. Pak se po obýváku zmítala naše těla shazující všechno kolem sebe. Cítil jsem bolest v hlavě když mi Frank rval vlasy a v zádech když mi do nich zarýval nehty. Snažil jsem se mu ruce zkroutit za zády ale do ramena mi vystřelovala ohromná bolest. Takhle jsme zdemolovali celý obývák než se mi podařilo rychle se ohnout a vytáhnout pistoli kterou jsem měl u kotníku. V mžiku jsem mu jí přiložil ke spánku a on se přestal zmítat. Cítil jsem jak mi krev z ramene prosakuje košili čím dál víc. Bolelo to jako čert a mě se udělalo mdlo. Přesto jsem se ani nepohnul a pevně jsem tisknul pistoli u jeho hlavy.
,,Nechci ti ublížit.''
,,Už se stalo!''zašeptal''TAK PROČ MĚ RADŠI NEZABIJEŠ?No?PROČ?''křičel na mě a já se zachvěl.
,,Nedokážu to...''sklopil jsem oči. Ubohé. Ano byl jsem ubohý, troska prosící o odpuštění které nikdy nedostanu.
,,Proč? Proč to nedokážeš ty bastarde?Zabil si mi přítele, tak proč nezabiješ mě? Prokázal by si mi tím tu největší laskavost jakou…''
,,Zamiloval jsem se''přerušil jsem ho a můj prst na spoušti povolil.
,,Ty hnusnej lháři..''
,,Ne Franku poslouchej…já…nemůžu už zabíjet…nedokážu to, je mi to líto co jsem ti způsobil já…''
,,Nevěřím ti!Jsi odpornej lhář!''vzlykal Frank.
Povolil jsem zbraň a odtáhl jsem se od něj. Okamžitě se zvedl z podlahy. Klečel jsem před ním se zbraní v ruce.
,,Vem si jí…''podával jsem mu svojí zbraň a on mi jí okamžitě vytrhl z ruky a namířil mi jí na srdce.
,,Není to fér!Proč si to udělal?!Proč?Proč si ho musel zabít a vzít mi to nejhezčí co jsem kdy měl?Proč si radši rovnou nezabil mě?To nemáš srdce?!''Ach bože proč tu poslední otázku vyslovil tak jak jí vyslovil. Ztratil jsem smysl žít. Nenáviděl mě a nikdy mi neodpustí. Nikdy už nebudu mít šanci to spravit.
,,Střílej…''už jsem se na něj ani nedokázal podívat a jen jsem se přiblížil k hlavni která se přitiskla k místu kde mi bušil můj bezvýznamný život.
,,Střílet?myslíš že bych tě měl zabít?abych tě zbavil té bolesti? Aby mě pak mohli zavřít a abych žil do konce života s bolestí kterou by nedokázalo nic utišit?!''
Podíval jsem se na něj s otazníkem v očích…a zděsil jsem se toho co jsem viděl v jeho.
,,Ne Gerarde…nezabiju tě…ty si to totiž nezasloužíš! Chci aby ses smažil v pekle a já se budu koukat!''
Řekl s tou největší nenávistí kterou by nechtěl okusit nikdo na světě a pak mě udeřil do hlavy a já omdlel. A věděl jsem že já si takovou nenávist zasloužím protože jsem mu sebral jeho lásku a sebrat někomu lásku je to nejhorší co můžete udělat a musíte za to trpět v plamenech bolesti.
Komentáře
Wow.. ja nemam slov.. tato poviedka ma zo zaciatku neuputala tak velmi ako ostatne na tomto blogu, ale musim povedat, ze je naozaj perfektna :))
mám slzy v očiach... a neviem, koho mám viac ľutovať.... nádherné :)
Frankie nedej se jen tak....takovou story jsem nečetla...
skvělej nápad...
aach no to je hustý.. už se těšim na pokračování
Chudáček Frankie i Gee
a souhlasím s Doookie, jen ať se smaží spolu XD





áááááááááááááááách to je ... božsky krásné