28. ledna 2008 v 13:34 | Ellis
|
,,Cože?!''
Ta představa byla nereálná…směšná. Můj bratr a Nancy? Nancy Frankova holka…jedna z nejhezčích holek ve škole s mým ošklivým mladším bratrem…
No tohle je jedno ne? Z jedné strany se mi ulevilo ale pořád ještě jsem byl v pořádným šoku. Mikey na mě zíral s naprostou hrůzou a zoufalstvím v očích. Vtáhnul jsem ho zpátky do pokoje a posadil na postel. Složil hlavu do dlaní a hlasitě oddechoval.
,,Mikey jak?Kdy?''
Odpovídal aniž by zvedl hlavu. V jeho hlasu byli slyšet hysterické vzlyky.
,,T-to už je dýl, je v tom už měsíc.''
,,Ví to Frank?''
,,J-jo….řekla mu to dneska ráno a on jí dal kopačky.''
Zamyslel jsem se. Samozřejmě průser to byl jako prase. Snažil jsem se zachovat klid a nezpanikařit.
,,No a půjde na potrat? Nehodlá si to přece nechat nebo jo?! Mikey?!!!''
,,Já…já nevim…''
,,Jak nevíš?! Vy ste to nějak neřešili? Nemluvili ste spolu?!''
Snaha zachovat klid mě opouštěla.
,,Ona…ona se o tom semnou nechtěla bavit…já..měl bych to říct našim..''
Měl by jim to říct? Jenže jak bysme to asi tak vyřešili sami? A její rodiče by to našim stejně řekli. V hlavě mi to šrotovalo o sto šest. Neviděl jsem z tohohle žádné východisko. Bylo to totálně v háji.
Sedl jsem si vedle Mikeyho a ponořil se do myšlenek.
***
Byl to vážne katastrofickej týden. Nemůžu říct ani nejhorší protože všechno co se v poslední době děje je jen k horšímu. Pořád horší a horší. Nikdy toho nebude konec.
Mikey si zažil peklo. Někdo si pustil hubu a další den toho byla celá škola. Rodiče Nancy volali ještě ten večer a přijeli o hodinu později. Byl jsem u sebe a zezdola jsem slyšel jen rozčilené hlasy. Představoval jsem si Nancy jak sedí za stolem s očima rozšířenýma hrůzou z představy, že je těhotná, Mikeyho naproti se sklopenou hlavou a očima které nesou vinu a ponížení, rozzuřené rodiče kteří na sebe pokřikují kdo za to může a jak si mohli dovolit nechat Mikeyho šáhnout na jejich dceru, padlo něco o znásilnění, obvinění, soudu….
Pak bylo dlouho ticho a hodně pozdě v noci když už jsem ležel v posteli s otevřenýma očima a poslouchal ticho se ozval zvuk motoru.
Potom se už jen zezdola občas ozývali výkřiky jak rodiče vyčítali Mikeymu co provedl.
***
Celá škola byla jak vyměněná. Místo toho aby se řešil páteční ples se řešil trojúhelník Mikey-Nancy-Frank.
Akorát jediný z nich byl ve škole a to byl Mikey, kterého by rodiče v žádném případě nenechali doma. Nancy jela na interrupci někam mimo zemi. Samozřejmě to museli zaplatit naši rodiče. Dohodli se, že pokud to zaplatí tak nevznesou nějaká obvinění což podle mě byla blbost když to bylo z obou stran dobrovolný a ani nebyli pod zákonem. Ale nijak jsem se do toho nemíchal. A Frank do školy prostě nepřišel. Měl jsem z toho špatný pocit od žaludku.
Mikey byl vystavován posměchu a podezřelým pohledům. Po druhé hodině mi byl oznámit, že zatahuje.
V životě by nikdy nezatáhnul. Ani jsem nestačil reagovat a už byl pryč.
Mě si jako vždycky nikdo nevšímal. Chtěl jsem někde odchytit Raye jestli něco neví, ale ve škole jsem ho taky neviděl takže jsem se po poslední hodině sebral a šel k němu domů.
Chtěl jsem hlavně vědět co se stalo s Frankem nebo cokoliv jinýho.
Ale Ray doma nebyl. Zkoušel jsem mu volat ale nebral to. Připadalo mi že se všichni vypařili.
A pak mě napadl ten nejšílenější nápad kterej jsem byl schopnej vymyslet.
***
Zazvonil jsem. Jednou. Dvakrát.Třikrát. Pak se dveře otevřeli.
,,Ahoj Franku''
,,A-ahoj, co tu děláš?'' Vypadalo to že spal. Poslední slabiku protáhl do líného zívnutí a teď si protahoval ruce ale jeho vykulené oči a trhané pohyby mi říkali že je z mé návštěvy překvapený. Vytahané šedivé tričko mu rýsovalo tělo pod ním a rozcuchané vlasy si snažil narychlo urovnat. Z pod jeho černé ofiny vykukovali jeho nádherné oči, které byli v tuhle chvíli zeskelnatělé.
,,Já jsem jen chtěl vědět jak se máš…''řekl jsem a pohled se mi přitom zaryl do podlahy mezi vstupem do domu''slyšel jsem co se stalo a je mi to fakt líto''na okamžik jsem vzhlédl a podíval se mu do očí. Teď už to bylo vážně jedno jestli se ztrapním nebo ne. Věděl to a podle toho jak zareaguje se zachovám i já.
,,Chceš jít dál?''ustoupil ode dveří a nabídl mi tak prostor. Jeho oči mě spalovaly. Usmál jsem se a šel dál.
Došli jsme do obýváku a posadili jsme se. Sedl jsem si naproti němu. Dělil nás jen malý konferenční stolek s poházenými novinami a popelníkem. Frank se natáhl přes pohovku a odněkud vylovil krabičku cigaret z které mi nabídl. S povzdechem jsem si vzal. Naklonil se ke mně a zapálil mi. Byl to jen okamžik ale já i přesto viděl jak se mu klepe ruka. Těžko říct z čeho to bylo, ale jen se stačilo podívat a klepal jsem se taky.
Potáhl z cigarety a opřel se pohodlněji o gauč, oči upřené někam před sebe. Byli jsme oba zticha. Věnoval jsem se svým myšlenkám a on taky.
,,Ve škole o tom vědí…''neptal se. Prostě to oznámil jako holý fakt a když se na mě kouknul jen jsem kývl. Obličej se mu zkřivil v bolestném úšklebku. V jeho očích jsem zahlédl slzy.
,,Víš já ji měl vážně rád ale ona mě jen využívala! Je to děvka!'' řekl vztekle a snažil se potlačit slzy''Vlastně ani nevím jestli jsem jí měl rád, nedokážu mít rád vůbec nic''v jeho hlase byl hysterický tón''jsem vážně strašněj kretén a teď vypadám před celou školou jako ubožák''
,,Ale proč? Vždyť ti může být jedno co si ostatní myslí…podívej se na mě..'' Típl jsem cigaretu a přitom jsem bedlivě pozoroval jeho výraz který se teď proměňoval ve fascinovaný.
,,Chtěl bych být tebou..''
,,Myslím že to bys opravdu nechtěl…''ironicky jsem se usmál a pak jsme se začali smát oba ani nevím proč.
''Mikeymu je to taky strašně líto. Je z toho vážně dost špatnej.''řekl jsem mu. Chtěl jsem zjistit jak na tom vůbec ohledně Mikeyho je.
,,Jo, to je v pohodě, vážně…nic mu nevyčítám, za všechno může ona….''nabyl vážně smutnýho výrazu''já….už fakt nemůžu…pořád si jen snažím udržovat nějaký vztahy s lidma který mě nakonec stejně podrazí…a k lidem kteří by se semnou normálně bavili jen ubližuju protože ostatní je vidí…jinak''
Slzy v očích už neudržel a stékaly mu po obličeji.
,,Čím dál víc se sobě hnusím, a…a…je mi špatně…je mi to tak líto Gerarde…neměl by ses semnou bavit…zasloužíš si někoho lepšího…''
To co říkal bylo tak srdcervoucí. Poslední slova mi zamlžila zrak. Zvedl jsem se ze svého místa a přesunul jsem se vedle Franka. Byl ode mě odvrácený.
,,To je dobrý..''zašeptal jsem.
Otočil se na mě a mě se málem rozskočila hlava. Moje srdce bylo drcené na kaši z jeho blízkosti. Opatrně jsem se k němu přiblížil a objal ho. Vychutnával jsem si každý dotyk jako poslední. Začínalo to tak jemně ale nakonec z toho bylo tak pevné obejmutí, že jsme se mohli udusit navzájem. Jeho ruce mi křečovitě přejížděli po zádech a na zátylku jsem cítil jeho teplý dech z kterého mi mrazilo v zádech. Bylo mi s ním tak dobře. Neuvěřitelně. Objímal jsem jeho malé tělo. Připadlo mi jako kdybych utěšoval malé dítě.
Nikdo by si nepřál aby taková chvíle skončila. Objímali jsme se dlouho a mě to připadalo jako věčnost, nechtěl jsem ho pustit ale musel jsem.
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA TYYYYYYYYYYYY HAJZLEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!
TTTOOHLEEEE UUZ NIKDY!!!!!!!N-I-K-D-Y!!!!!! NEDELEJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!§§
NO DAAAAAAAAAAAAAAAAL!!!!!!!!!!!!!!!!!!