2. ledna 2008 v 10:57 | Ellis
|
Tak, tady je trochu kratší pokračování Have a Control. Včera jsem vyspávala kocovinu a dneska jsem se donutila kus napsat:D Prosím omluvte to jestli je to nějaké zmatené, popletené nebo něco takovýho, ještě mám v hlavě trochu vymeteno...:D
Jinak jak jste si užili silvestra?:D
Frank's POV
Šel jsem jako každý den do práce. Svojí práci jsem měl rád a nechtěl jsem o ní přijít. A když se můj otec rozhodl odejít z firmy pryč tak jsem vážně doufal že vedení předá někomu víc zodpovědnějšímu než mě. Vůbec jsem to nechápal. Nikdy mě neměl rád a říkal, že skončím v nějakém pouličním krámku prodávat nějaké krámy. A měl pravdu. Akorát že jsem trávil čas prodáváním v hudebním krámku a vůbec mi to nepřipadalo jako něco za co bych se měl stydět. Naopak právě, jenže otec má prostě vyšší nároky.
Odemkl jsem si vchod a udělal každodenní činnosti jako že jsem odemkl kasu, zkontroloval jestli je všechno na svým místě a pak už jsem otevřel.
Moc lidí teda dneska nepřišlo. Seděl jsem tam půl dne, poslouchal hudbu a četl si ve složce firmy.
Měl jsem strach. Nejsem blbej a za ty roky co mi otec vykládal bláboly o práci tak mě napadlo co když se tam děje něco trochu jinýho. A tím že se teď každej snažil otce přemluvit aby mi nenechával vedení se mi to potvrdilo. Je to asi tak dva roky co sem u otce našel složku která obsahovala dost jinej druh zboží než jakej by se ve firmě měl objevovat.
Dřív jsem tomu nevěnoval pozornost. Ale teď mě napadlo že bych mohl zjistit trochu blíž o co jde a zbavit se toho.
Sundal jsem nohy ze stolu a složku schoval protože do obchodu někdo vešel.
,,Můžu pomoct?''zeptal jsem se. Ten člověk jen zakroutil hlavou a za chvíli zas odešel.
Gerard's POV
Asi za týden jsem se dozvěděl, že Frank pracuje v hudebním obchodě nedaleko odsud. Každý den jsem seděl v autě naproti a pozoroval jeho příchody a odchody. Jeho pohyby. Vypadal tak normálně. Neměl o ničem ani tušení.
Rozhlédl jsem se kolem sebe a hledal vhodné místo pro svůj úkol. V okolí byli samé nové obydlené stavby. Bylo hodně pravděpodobné, že by mě někdo mohl vidět. I takhle jsem se vystavoval nebezpečí.
Další den jsem sledoval Franka domů. Procházel jednou opuštěnou uličkou a mě napadlo že to by mohlo být vhodné místo. Ještě dva dny potom jsem se byl ujistit že tamtudy vážně projde. Prošel.
***
Měl jsem všechno připravené. Místo, čas, pušku, únikový východ…
Ulička se zdála být prázdná. Čekal jsem a jemně jsem si pohrával se zaměřováním. Frank vyšel zpoza rohu….už za chvíli budu mít volno…
Jenže nebyl sám. Byl s ním nějaký kluk. Zaměřil jsem Frankovi na srdce.
Klidně jsem to mohl zmáčknout. Mohl jsem zabít oba, ale pak jsem pušku málem pustil.
Frank si přitáhl toho kluka a začal ho líbat. Celý jsem se třásl. Moje ruka byla pořád na spoušti a tam kde bylo před chvílí Frankovo srdce jsem měl toho kluka. Polilo mě horko a pak se stalo všechno hrozně rychle. Přestal jsem úplně myslet.
Moje ruka se pohla a zazněla tlumená rána. Rychle jsem se zvedl a šel připravenou únikovou chodbou ven. Za moment jsem slyšet křik tak hlasitý že mi mohl utrhat ušní bubínky. Nechápal jsem co jsem to provedl. Vymykalo se to veškerým mým zvykům. Všemu čemu jsem kdy věřil. Hlavou mi znělo slovo Zrůda. Srdce jsem měl tak ledové. Šel jsem bez jakýkoliv pocitů, s jasným cílem. Už jsem věděl jak se k němu dostanu.
Pušku jsem ve futrále na kytaru uložil do kufru auta které jsem měl zaparkováno blízko toho domu. Pospíchal jsem. Obešel jsem roh a pospíchal zpátky. Ale na trochu jiné místo. Trochu jsem zvolnil a vyšel zpoza rohu.
Jeho tělo se sklánělo nad tím tělem. Zkrvavenou rukou mu hladil tvář a proud slz dopadal mezi krvavé šmouhy.
Pár vteřin jsem se na ten výjev koukal. Ohromeně, strnule. Frank si mě všiml. Věděl jsem, že jeho uplakaný a bolestí zkřivený obličej mě bude děsit v nočních můrách.
,,Zavolejte sanitku!!Prosím pomozte mu! Prosím…''Přiběhl jsem k němu a vytáhl mobil.
,,Neumírej prosím, já tě miluju..''šeptal do té bílé tváře ale já věděl že už mu nemůžou pomoct.
Mířil jsem přesně.
Za pár minut jsem zaslechl houkání sanitky. Seděl jsem u Franka a říkal mu že to bude dobré.
Stejně mě ale nevnímal. Obličej měl přitisknutý k jeho a když přijela sanitka nechtěl ho pustit. Naložili je oba i když mu už nemohli pomoct a s houkáním sirén jeli do nemocnice. Nasedl jsem do auta které bylo zaparkováno za rohem a rozjel se za sanitkou.
V nemocnici jsem počkal tak dvacet minut dole než jsem šel najít Franka. V druhém patře seděl zhroucený na lavici. Tričko měl zmáčené od slz. Hlavu v dlaních.
Došel jsem až k němu…
Frank's POV
Před zavíračkou ke mně přišel Ian. Chtěli jsme jít potom do kina a pak k němu. Dneska jsem se vykašlal na nějaké přepočítávání účtů. Zavřel jsem kasu, zamkl a šli jsme. Už jsem chtěl být jenom s ním. Nikdy jsem nebyl štastnější než teď.
V té uličce jsem to nevydržel. Přitáhl jsem si ho k sobě a začal ho líbat. Přimáčkl mě ke stěně nějakého domu. Zachichotal jsem se a přimáčkl ho k sobě blíž.
,,Miluju tě''zašeptal jsem. V té chvíli jeho rty ochably. Myslel jsem že se lekl toho co jsem mu řekl. Podíval jsem se mu do očí. Byla v nich panika a pak se skácel k zemi. Sehnul jsem se k němu a vzal ho do náruče. Nechápal jsem co se děje. Ucítil jsem na ruce něco teplého a lepkavého. Vytáhl jsem jí zpoza Ianových zad.
Jeho krev se mi rozlévala po ruce. Držel jsem jeho tělo v náručí, nedokázal jsem volat o pomoc. Jen jsem zděšeně pozoroval Ianův obličej ve kterém už nebyla kapka života.
Křičel jsem ani jsem o tom nevěděl. Potom se někdo vynořil z jiné uličky. Viděl jsem jen jakousi siluetu. Chtělo se mi omdlít.
,,Zavolejte sanitku!!Prosím pomozte mu! Prosím…''
Objímal jsem ho a plakal. Dával jsem mu na obličej polibky které už m nemohl vrátit. S hrůzou jsem cítil jak jeho obličej ztrácí teplo.
Nechtěl jsem ho pustit ani když ho chtěli naložit do sanitky. Vytrhli mi ho a naložili mě do sanitky taky. Nejspíš mi dali nějakou injekci na uklidnění. Ale mě to nepomáhalo. Slzy mi z očí tryskali proudem.
V nemocnici mi už jen doktor přišel oznámit že mu nemohli nijak pomoct.
Super, první komentář patří mně! xD
Mno, zkrátka nemám, co dodat, je to fakt skvělý, akorát ten Gerard je pěknej debil!