I'm not okay! Trust me! Part.2

12. září 2007 v 20:29 | Ellis |  Im not okay
Doma jsem sebou hodil na postel a koukal jsem do zdi. Nechtělo se mi nic dělat, ale nakonec jsem začal kreslit portrét Franka. Bavilo mě to. Každým jeho portrétem jsem to vylepšoval. Bavilo mě porovnávat starší obrázky s těmi novějšími, pozorovat jak se každou kresbou zlepšuju. Ne. Ne. Přeháním to. Rychle jsem portrét zmačkal a hodil ho někam do rohu pokoje.
Bylo mi ze sebe špatně. Naštvaně jsem bouchl pěstí do stolu, položil jsem svůj obličej na chladnou desku , rukama jsem si obejmul hlavu a tahal jsem se za vlasy. Jsem jen troska. Jsem troska. Troska! Ubožák co se jen honí za něčím co nikdy nemůže mít. Na desku stolu skáply dvě slzy. Pozoroval jsem jejich lesk. Jak se postupně rozpývali po rovném dřevě. Slunce prosvítalo oknem a paprsky slunce nechali mokrou tekutinu z mých očích usychat. Nakonec tam zbyli jen dva zaschlé flíčky. Z mého zhypnotizovaného stavu mě probudilo klapnutí domovních dveří. V duchu jsem přicházejícího proklel, že mě vytrhl z mého snění a pak už jsem jen zničeně vstal a vydal jsem se podívat kdo to přišel. Samozřejmě jsem věděl, že je to můj mladší bratr. Vždycky takhle pozdě chodil v pondělí ze školy.
,,Ahoj Gerarde'' pozdravil mě,''jak ses dnes měl?''
,,Ušlo to'' Odpověděl jsem mu. Tím naše konverzace pro dnešek skončila. Moc jsme se spolu nebavili. A když jsme se o to pokoušeli stejně jsme se vždycky pohádali nebo poprali. Nedokážu na něj být moc dlouho milý. Je to můj bratr. Nemá u mě žádný respekt, protože ho znám tak dlouho a hodně. Většinou si na něm jen vylevám zlost. Nenávidím se za to. A proto se s ním radši nebavím. Nenávidím se za spoustu věcí. Měl bych ze sebou něco dělat. Jenže tohle jsem si říkal už hodněkrát. Vždy to byla jen marná snaha. To co jsem si slíbil, že nebudu dělat mi vydrželo maximálně den nebo dva. Na tyhle věci nemám prostě vůli. Nedokážu se ovládat. Skoro jako šílení vyšinutí maniaci. Tak jsem si připadal.
Vytáhl jsem pivo z ledničky a složil jsem se na gauč. Zatímco jsem popíjel přemýšlel jsem co budu dneska večer dělat. Ovšem, že mě nic nenapadalo. Co může troska jako já dělat? Nakonec jsem to vzdal a brzo jsem usnul se sluchátkama na uších.
Ráno mě vždycky budil Mikey. Dnes tomu nebylo jinak. Měl jsem to rád. Bylo to lepší než kdyby mě budila nějaká zasraná znělka budíku na mobilu nebo nějakej úchylnej slaďák v radiu. Hodil jsem na sebe nějaké vybledlé seprané triko, děravý kalhoty, upravil jsem si vlasy a jako obvykle jsem si oči zvýraznil tužkou. Popadl jsem bágl a sváču a vyrazil jsem do školy. Vyšel jsem o dost dřív takže jsem se coural.
Procházel jsem přeplněnou školní chodbou. Připadal jsem si jako duch nebo jako kdybych měl na sobě neviditelnej plášť. Lidi co okolo mě procházely jako kdyby mě neviděli tak do mě vráželi. Dělali to schválně. Zabočil jsem za roh a pokračoval chodbou k učebně. Najednou se něco stalo a já ani nevím jak sem se ocitl rozpláclý na zemi. Na de mnou se ozýval smích.
,,Čum na cestu, debile'' ozvalo se. Strnul jsem. Byl to Frank a partička jeho kámošů. Všichni se strašně smáli a pak prošli okolo mě. Pořád ještě jsem ležel na zemi a někdo z nich si to neodpustil a ještě do mě kopnul. Jen jsem mezi tou změtí zpozoroval Frankovu nohu.
Celý týden jsem pak prožíval peklo. Frank a jeho kmoši si mě kvůli tomuhle incidentu zapamatovala a kdykoliv měli příležitost nadávaly mi jak mohli. Frank nejvíc. Všem to přišlo děsně vtipné a povzbuzovaly ho ať mi nadává víc a smáli se jeho vtipkům a říkali mu jak mi to nandal a, že je nejlepší a blá blá blá…Tehdy jsem ho nenáviděl. Netěšil jsem se do školy a snažil jsem se mu vyhýbat.
,,A hele, černá nula….umřela ti maminka, že nosíš furt černý hadry, debile?'' Hlavou mi pořád zněl Frankův hlas rozléhající se jídelnou.
V pátek jsem zůstal doma. Předstíral jsem, že je mi špatně. Ceký víkend jsem se pak válel v posteli nebo u televize. Bylo mi špatně pokaždé když jsem si vzpomněl na to, že mám v pondělí jít do školy. Ráno mi bylo špatně a vypadal jsem jako chodící mrtvola. Můj obličej byl nepřirozeně zeleno-bílý. Teplý jarní vánek mi klouzal mezi vlasy. Bylo nádherně. Mohl bych se radovat za takovéhogle počasí. Někam si sednout a užívat si. Jenže uvnitř jsem byl zoufalý. Mojí náladu vystihoval déšť, mraky, bouřka, blesky. Šel jsem dřív a rychle abych mohl zapadnout co nejdřív do třídy.
Den probíhal celkem v klidu. Vyhýbal jsem se Frankovi a ostatním po celou dobu. Ani na oběd jsem nešel. Odchytl jsem Raye a šli jsme si sednout na školní dvůr.
,,Měl bys o víkendu čas? Potřeboval bych vysvětlit novou játku.''
,,Jo jasně a jakou?''
,,Nepamatuju si jak se menuje…''
,,Aha tak se na to podíváme, zavolám ti a domluvíme se.''
,,Jo jo díky''Poděkoval jsem mi a byl jsem mu vážně vděčný. Teď jsem se aspoň měl na co těšit. Párkrát jsem už přemýšlel, že Rayovi řeknu o tom že jsem gay a o tom co cítím k Frankovi. Třeba by mě pochopil, ale když ne tak už se nemám s kým bavit.
,,Musím na odpoledku, tak čau'' rozloučil jsem se a vyrazil na výtvarku. Jediný předmět na který jsem se mohl těšit. Došel jsem před učebnu a postavil se dál od hloučku mých spolužáků. Zazvonilo a pár chvil později dorazila profesorka.
,,Tak děcka, dneska je hezky takže půjdeme kreslit ven'' Zdaleka mě tohle nepřekvapilo tolik jako to koho sebou profesorka vedla. Zprvu jsem si ho ani nevšimnul protože se schovával za profesorčinu mohutnou postavu. Trhnul jsem sebou a čekal nějaký nenávistný pohled, ale vůbec si mě nevšímal a jen protočil oči. Profesorka tleskla a všichni se vydali za ní. Šel jsem pár kroků za Frankem a pozoroval jeho dokonalou chůzi. Vyšli jsme v ,,Klidu'' ven a usadili se na trávu vedle školního hřiště. Progesorka nám rozdala skicáky a tužky. Pořád jsem byl zvědavý co tu Frank dělá. Stál zatím zády k nám ostatním co jsme seděli na trávě a špičkou boty ryl do země, hlavu měl skloňenou a zcela zřejmě nebyl nadšený z toho že tu je.
,,Takže dnes budeme kreslit portrét…ehm Franku..''Frank se otočil,''tady Frank se nabídl,''na slovo nabídl dodala velký důraz a pozvedla obočí,''že nám bude pózovat, takže Franku sedni si proti ostatním aby na tebe dobře viděli a vy ostatní můžete začít kreslit.''
Frank si sedl na trávu proti nám a tvářil se dost kysele.
,,A tvař se normálně!'' okřikla ho profesorka, která si jeho výrazu všimla. Frankův výraz i nadále zůstal otrávený a jeho snaha tvářit se normálně působila dost křečovitě, ale pro mě to nebyl problém. Nemusel jsem se na něj ani dívat. Jeho portrét jsem už tolikrát kreslil zpaměti. Byla to taková ironie, že jsme museli kreslit zrovna Franka. Proč zrovna jeho? Hledal jsem na něm nějakou známku toho že si mě všimnul a jestli ví, že jsem to já komu dělá v posledním týdnu ze života peklo. Možná jsem v jeho očích hledal nějakou známku výčitek, lítost nebo omluvu. Nic jsem ale neviděl. Snad si mě ani nevšiml. Nechtěl jsem aby byl takový ale on byl. Chladný, namyšlený, nepřístupný a znechucený lidmi jako já. Nemyslel jsem na to a kreslil jsem tak až se mi od papíru kouřilo. Dokončil jsem to půl hodinu před koncem hodiny. Bylo to dokonalý. Skoro jako fotka. Nikdy se mi nepovedlo ho takhle nakreslit. Roztřeseně jsem výkres podal profesorce. Zářivě se na mě usmála.
,,Teda to je opravdu moc pěkné''řekla,''máš opravdu talent Gerarde''pochválila moje dílo.
,,No podívejte pane Iero''dodala a podávala výkres Frankovi aby se podíval. Trochu jsem zpanikařil jakoby z té kresby měl poznat kolikrát jsem ho už kreslil. Frank si od ní vzal můj výkres a prohlížel si ho. Polknul jsem. Nedokázal jsem z jeho výrazu poznat co si myslí. Jeho oči běhali po každém detailu. Prohlížel sám sebe jako v zrcadle a pak se od papíru odtrhl a koukal mi přímo do očí. Beze slova vrátil kresbu profesorce a seděl dál pro ostatní co ještě kreslili. Na konci hodiny všichni odevzdali svá dílka. Nenápadně jsem pokukoval ale žádný nebyl tak nádherný jako můj. Frank se zvedl a odcházel pryč přes školní hřiště. Měl jsem chuť za ním běžet. Měl jsem jedinečnou příležitost promluvit si s ním o samotě. No tak Gerarde! Seber se a promluv s ním! Moje nohy se pohnuly a já rychle vyrazil za ním. Jenže co mu chci asi tak říct? Moje nohy zas začali zpomalovat a Frank se mi ztratil ve školní budově. Svěsil jsem hlavu a pokračoval v pomalé chůzi ke škole a pak jsem zamířil domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barushka barushka | 12. září 2007 v 20:48 | Reagovat

ááá konešně pkráčko :) supr

2 majenka majenka | 12. září 2007 v 20:54 | Reagovat

Hoho... fakt suprovy pokracko XD

3 Daisy Daisy | 12. září 2007 v 21:05 | Reagovat

juchuuuuuuu <3

4 nj nj | 12. září 2007 v 21:10 | Reagovat

jj super sa uzntesim na dalsi dil:)

5 LoLo2 LoLo2 | E-mail | 12. září 2007 v 21:19 | Reagovat

Ach, já bych tak moc chtěla mít ve škole uniformy..

A povídka je to suprová! :)

6 Bloody Kisses Bloody Kisses | Web | 12. září 2007 v 22:41 | Reagovat

ummmmmmmmm...............je to netipicke...... take tu est neebolo..........paci sa mi!!!.........nenachadzam slova...............................hroozne sa tesim na pokracko!!!

7 Dannie Dannie | 12. září 2007 v 23:56 | Reagovat

mna dostala uz prva cast tejto story... a tato cast je rovnako dobra :)) a zase sa nevim dockat pokracovania... tak rychlo :D

8 Anaj Anaj | Web | 13. září 2007 v 15:13 | Reagovat

Neskutocne :) Aj ja by som chcela vidiet ten obrazok :D

9 Petra Petra | Web | 13. září 2007 v 15:25 | Reagovat

ooooch

10 MarťuŁe MarťuŁe | Web | 13. září 2007 v 16:18 | Reagovat

krása! tahleta část se strašně moc povedla:)) ale takle to useknout?!?! :(

11 janca janca | 13. září 2007 v 17:07 | Reagovat

jééé konečně pokráčko této užasné story!!!!Jen tak dál a pls co nejrychleji pokráčko!:-)

12 Mirka Mirka | 13. září 2007 v 20:09 | Reagovat

No jo..to je něco pro big ego naší Ellis:D:D..proste to umí...co jinak říct...vždy je to dobrý

13 MissNovember MissNovember | Web | 13. září 2007 v 21:22 | Reagovat

moc,moc povedený

14 Dee Dee | 13. září 2007 v 21:27 | Reagovat

Juuuu ja som tak veľmi rada že je pokračovanie. Páči sa mi ako sa to vyvíja a musím povedať že sa mi vždy páči prestava ultra-neoblúbeného Geeho...*slint*

-FRERARDÝ, FRERARDÝ, HÉJA HÉJA HÉJA FRERARDÝÝÝ!!!- XD...

15 Wex Wex | Web | 23. září 2007 v 13:49 | Reagovat

Dvojče si děláš prdel nee??!!! Jakto že takhle krásně píšeš??? HM? jako to teda ne! :P Okamžitě přestaň nebo mi způsopbíš závislost :P XDDD....ne je to fakt mco pekný :)

16 mucky_cwok mucky_cwok | 24. září 2007 v 18:23 | Reagovat

tho je faaag suuuupr!!

17 pájina pájina | 28. září 2007 v 19:58 | Reagovat

úúchvatný:D

18 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 2. listopadu 2009 v 21:57 | Reagovat

hmm, první polovina toho dílu byla, jako kdybych četla o svým vlastním životě

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama